… znamená nucený výkon exekučního titulu, tímto může být pravomocné rozhodnutí soudu, rozhodčí nález, notářský nebo exekutorský zápis, ale i např. rozhodnutí zdravotní pojišťovny, obecního či městského úřadu. Samotná exekuce spočívá nejčastěji ve vymožení dlužné peněžité částky od povinného (dlužníka) pro oprávněného (věřitele), případně i donucení ke splnění jiné povinnosti, např. vyklizení. Exekuce je nucený výkon rozhodnutí, který je prováděn soudním exekutorem podle zákona č.120/2001Sb., v platném znění (Exekuční řád).
Soudní exekutor je fyzická osoba, kterou stát pověřil exekutorským úřadem a která byla jmenována ministrem spravedlnosti ČR. V rámci takového úřadu pak exekutor smí provádět nucený výkon exekučních titulů a další činnost podle exekučního řádu. Soudním exekutorem může být jmenován pouze občan České republiky s úplným vysokoškolským právnickým vzděláním, nezbytná je dále trestní bezúhonnost, absolvování alespoň tříleté exekutorské praxe, složení exekutorské zkoušky a úspěšné zvládnutí výběrového řízení.
Ačkoli exekutor sídlí a okrese, do jehož obvodu byl ministrem spravedlnosti jmenován, výkon práva smí provádět na celém území ČR. Nevztahuje se na něj tedy územní působnost, jež by jeho činnost limitovala. Výkon exekuce je tedy prováděn na základě exekučního titulu, aniž by muselo být posuzováno místo bydliště, trvalého pobytu, sídla firmy povinného nebo oprávněného.
Nezbytným předpokladem proto, aby mohla být exekuce nařízena je tzv. exekuční titul, který je po materiální i formální stránce a právní moci a je vykonatelný a jímž musí věřitel disponovat. Samotné exekuční řízení je pak zahájeno na základě sepsaného exekučního návrhu, ve kterém nesmí chybět označení soudního exekutora a jeho sídla, jenž by měl být exekucí pověřen. Vzhledem k již zmíněné celorepublikové působnosti, záleží vždy jen na svobodném rozhodnutí věřitele, pro kterého soudního exekutora se rozhodne.
Exekuci lze provést jen těmi způsoby, které umožňuje exekuční řád. V první řadě je třeba rozlišit, zda se jedná o exekuci na peněžitá nebo nepeněžitá plnění. Způsoby exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti – odebráním věci, vyklizením, provedením práce a výkonu, rozdělením společné věci. Exekuci na peněžitá nebo na nepeněžitá plnění lze provést některým nebo kombinací některých níže uvedených způsobů. Záleží na exekutorovi, pro který způsob se rozhodne, vždy by měl dbát na účelnost provedení exekuce vzhledem k výši vymáhané částky nebo charakteru vymáhané povinnosti.